Gdoule

Domácí jogurt

Já vím, já vím. Při vyslovení slova “jogurt” by měl chlap zareagovat nějak jako “Nejblíž jsem se dostal k jogurtu, když jsem měl stejk z bejka, kterej znal krávu, co dává mlíko”. Jenže. V dnešní době se věci mění. Kluci si nesmějí hrát s autíčky a holky s panenkami, aby se u nich nevyvinul nepřípustný genderový stereotyp, básničky o maminkách jsou v čítankách ze stejného důvodu zakázány (fakt jo, bylo to něco od Žáčka) a tak se role chlapa stává jaksi neurčitou, až rozplizlou. Což jest správné, příkladné a žádoucí. Zřejmě. Takže se klidně přiznám, že jogurt rád a že ho normálně jím a nestydím se za to.

Pokračovat ve čtení


P.F. 2017

Jejda, to uteklo, ten rok. Ani nebyl nějak čas na zpravodajství, i když se vařilo, výletovalo a vůbec hodně věcí událo. Tak uvidíme, jak to bude pokračovat. Do nového roku všem štěstí, zdraví, hezké cesty, dobré jídlo, červené víno a hlavně, pozor na užovky!

 

uzovky



Údolím Kačáku

Po delší odmlce, způsobené vnitřním dialogem *) dovoluji si p.t. **) publiku nabídnout popis jedné dobré trasy nedaleko Prahy. Z Unhoště do Loděnic (do Loděnice?) podél potoka Loděnice a Kačáku (jeden potok, vysvětlím později). Trasa je blízko Prahy, není dlouhá (tak kolem 18km), vede hezkou krajinou a není zas až tak moc frekventovaná (teď už bude, když je publikovaná na tomto významném serveru). Neváhejte, utíkejte tam.

Pokračovat ve čtení


'